Turecká kočka Van

27. července 2011 v 22:32 |  Plemena kočiček

Původ plemene Turecká Van

Turecká kočka Van patří k přírodním plemenům, které se vyvinulo před několika tisíci lety v izolaci od ostatních plemen v jihovýchodním Turecku poblíž jezera Van. V roce 1955 je v tomto nehostinném horském prostředí objevila britská cestovatelka Laura Laushingtonová. Vesničané jí věnovali koťata tehdy neznámé turecké Van. Angličanka je dovezla do své vlasti a představila světu. Roku 1982 se turecká Van dostala do USA, kde ji uznaly organizace CFA a TICA. FIFé tureckou Van uznala v roce 1971.

Charakter

Turecká kočka Van je známa jako soběstačné a svérázné plemeno. Je velmi temperamentní a prakticky nikdy není v klidu. V rodině si vždy vybere jednoho člověka, na kterého už navždy zůstane pevně fixovaná. Turecké Van jsou velmi šikovné, dokáží samy otevírat dveře a někdy i zásuvky. Také si rády hrají a aportují.

Rodinu tato sebevědomá a tvrdohlavá kočka nevnímá jako své pány, ale spíše jako rovnocenné partnery. Pozornost by se měla věnovat jejím sklonům k dominanci a vhodnou výchovou je udržet v mezích.

Zvláštností těchto koček je jejich záliba v plavání. Dříve se jim kvůli tomu přezdívalo turecká plavající nebo turecká vodní kočka.

Vzhled

Srst turecké Van strukturou připomíná kašmír. Při výraznějším pohybu se rozevírá. Měla za úkol v zimě izolovat před mrazem a v létě naopak před horkem. Také musela co nejrychleji usychat. Turecká kočka Van váží asi 3,5 - 8 kg. Zejména kocouři mají dokonale vyvinuté svalstvo, a jsou tedy zdatnými skokany a běžci.

Koťata tureckých Van jsou po narození poměrně vyspělá a bohatě osrstěná. Během tří týdnů jsou již plně samostatná. Svůj celkový vývoj však dokončují až za 3 - 5 let.

Standard plemene Turecká Van

Tělo turecké Van má být dlouhé, svalnaté a robustní. Nohy jsou středně dlouhé s kulatými tlapkami. Ocas je stejně dlouhý jako tělo, měl by být bohatě osrstěný.
Hlava tvoří trojúhelník, je klínovitá a krátká. Barva nesmí zasahovat pod úroveň očí. Uši mají být široké a posazené vysoko na hlavě. Oči jsou velké a oválné. Nejčastěji mívají jantarovou nebo modrou barvu, mohou být i nestejné.
Organizace FIFé zařazuje tureckou Van mezi polodlouhosrsté kočky. Její srst je hedvábná a jemná, nemá podsadu. Jsou povoleny kombinace barev auburn (červená), krémové, černé, modré, želvovinové a modrokrémové s bílou. Britská GCCF dnes uznává pouze dvě barevné variety: krémovou a auburn.

Péče o plemeno turecká kočka Van

V oblasti okolo jezera Van jsou velké rozdíly mezi zimními a letními teplotami, a proto turecká kočka Van v době letního línání ztrácí velké množství srsti. Je tedy nutné ji v tomto období pravidelně pročesávat. Po zbytek roku by se měla kartáčovat aspoň třikrát týdně, aby se předešlo plstnatění srsti.

Je velmi otužilá a ráda pobývá venku. Proto je vhodné ji chovat v domě s uzavřenou zahradou nebo jí zařídit jinou možnost výběhu. Turecká Van netrpí mnoha chorobami. Pouze u některých jedinců se vyskytuje nechutenství nebo naopak nadměrná žravost. Může se u nich vyskytovat geneticky podmíněná hluchota.

Orientační cena: 5.000,- Kč až 20.000,- Kč (Uvedená cena je obvyklá, špičkové výstavní kočky ale mohou stát daleko víc.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama